Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vábení časů dávných II - Vlastimil Vondruška

26. 1. 2018

Husitská epopej VI.: Za časů Jiřího z Poděbrad 

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.

 

Prodavači ostatků

Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna, plný napětí, vzrušení a dějových zvratů, se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry. Druhorozený syn chudého zemana Martin odchází do Paříže na univerzitu, ale brzy se dostane do konfliktu s inkvizicí. Domů se vrátit nemůže, a tak se potlouká po francouzském venkově ve společnosti obchodníka s falešnými ostatky svatých. Prožije nejen vášnivé milostné vztahy, ale i hrůzu morové rány, okolnosti ho zavedou do krvavých bitev a nejednou musí vzdorovat šílenému fanatismu náboženských sekt. Tváří v tvář vítězstvím i bolestným prohrám se sám sebe ptá, jaký to vše má vlastně smysl, proč musí člověk stále o něco bojovat, aby to vzápětí zase ztrácel? 
Autor nás na pozadí historických událostí provází životem středověké Francie, barvitě a s hlubokou znalostí dobových reálií líčí prostředí univerzity, klášterů, život měšťanských rodin a vesnických usedlostí, stejně jako prostředí šenků, nevěstinců a vojenských táborů. Bez příkras líčí milostná dobrodružství i drsné mravy tehdejších lidí, stejně jako jejich až naivní touhu po pravdě, lásce a štěstí.

 

Přemyslovská epopej 1: Velký král Přemysl Otakar I.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, rozvráceném rodovými spory, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Postupně upevňuje moc, získává zahraniční spojence a za pomoc císaři získává královskou korunu. Dostane se do sporu s církví, je dán pražským biskupem do klatby, ale dosáhne smíru s církví a vojensky vpadne do rakouských zemí. Jeho politické úspěchy otevírají cestu českému království mezi evropské velmoci 13. století.

 

Přemyslovská epopej 2: Jednooký král Václav I.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava. Přikloní se na stranu císaře a konečně získá definitivní potvrzení královské koruny Zlatou bulou sicilskou.

V té době se malý Václav octne po jeho boku a učí se vládnout. Po smrti svého otce je i on korunován českým králem, ale je přesvědčený, že vládnout musí jinak. Začne budovat okázalý královský dvůr, obklopí se rytíři a umělci. Jeho politickým snem je získat rakouské země, s nimiž po celé desetiletí válčí, a když své plány konečně završí sňatkem svého nejstaršího syna, jeho syn Vladislav umírá.

 

Přemyslovská epopej 3: Král rytíř Přemysl Otakar II.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době, kdy král Václav I. realizuje svůj politický sen - prostřednictvím sňatku svého prvorozeného syna Vladislava ovládnout rakouské země. Jenže Vladislav umírá a následníkem trůnu se stane mladší bratr Přemysl. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se oženit s Markétou Babenberskou. Stává se nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp. Je však více rytířem než diplomatem a podcení volbu nového římského krále, jímž se stane zdánlivě neškodný Rudolf Habsburský. V bitvě na Moravském poli s ním Přemysl II. Otakar prohraje a padne.

 

Přemyslovská epopej 4: Král básník Václav II.

Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, sám vynikající minesengr, ale také muž známý svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou dvorských intrik, zápasu mezi šlechtou, dobou nástupu měst. Právě na přelomu 13. a 14. století se dotvořila tvář středověkých Čech, na níž už Lucemburkové mnoho nezměnili. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy, v ději vystupují všichni členové přemyslovského rodu a rovněž významné osobnosti té doby.

 

Sběratelé ostatků

Pokračování osudů Martina ze Stvolna, který se vrací z Francie do Prahy, aby dokončil studia na nově založené univerzitě. Ani v Praze však nemá možnost školu dokončit. Zaplete se do domácí války s jihočeskými Rožmberky a posléze se stane služebníkem císaře Karla IV. Ten ho pověří úkolem získávat pro katedrálu svatého Víta ostatky. Putuje do Německa, kde potkává dávného přítele Konráda z Wormsu. Zde se znovu dostane do konfliktu s inkvizicí a prchá do severní Itálie. Uchýlí se pod ochranu dávného přítele, nyní biskupa Peera. V přestrojení dál pracuje pro císaře Karla IV. a složitými cestami pro něho vykupuje vzácné relikvie. Účastní se jeho římské korunovační cesty a nakonec získá zlomek evangelia svatého Marka a tajně ho dopraví do Čech. Po návratu se Martin ze Stvolna ožení a získává vlastní panství, ale ani tím nezíská klid, neboť musí řešit další složitou situaci, v níž se ocitne díky dvorským intrikám.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář