Jdi na obsah Jdi na menu
 


1/2014 - Hádanky naší minulosti

22. 3. 2014

 

Hádanky naší minulosti / 2 - Praotec Čech přišel ve středu

V tomto dalším čtivém a nesporně zajímavém dílu Hádanek naší minulosti začneme svou cestu v době stěhování národů vyprávěním o Hledání Attilova hrobu, které přinese řadu překvapení a nečekaných zvratů. Potom na nás čeká nejstarší minulost slovanských Čech a Moravy s řadou pověstí, legend a bájí. Po jejich konfrontaci se zjištěními archeologů nebudeme pochybovat o tom, že Praotec Čech přišel ve středu.Na závěr se vydáme hledat Ztracené bojiště, kde Sámo porazil francké vojsko.

 

Hádanky naší minulosti / 3 - Krutá smrt zbožné babičky?

V tomto dílu Hádanek naší minulosti, který má podtitul Krutá smrt zbožné babičky, se jako bílá nit povine naším vyprávěním nástup nové víry - křesťanství a jeho boj s přežívajícím pohanstvím. Nejprve zavítáme na Velkou Moravu, abychom poznali nejen Bájný Velehrad a pokusili se najít Metodějův hrob. Počátkům nástupu českého kmene a rodu Přemyslovců k moci bude věnován Výlet z Budče na Levý Hradec, při kterém se seznámíme také s prvním historickým knížetem Bořivojem a jeho syny. V jejich doprovodu se potom vydáme na Místo zvané Žiži, kde si přiblížíme založení Prahy a řadu otazníků, které jsou s tím spojené. Kněžny Ludmila a Drahomíra se stanou hlavními hrdinkami vyprávění Dvě vdovy, které skončí vraždou jedné z nich.

 

 

Hádanky naší minulosti / 4 - Noc vrahů začala kuropěním?

Ve čtvrtém díle Hádanek naší minulosti, pro který jsme zvolili příznačný název Noc vrahů začala za kuropění, poznáme roky, které byly rozhodující při vytváření toho, čemu dnes říkáme česká státnost. Nebude to ale četba nijak povznášející, vždyť nejprve si v téměř detektivním pátrání přiblížíme vraždu knížete Václava, o níž její očitý Svědek nikdy nepromluvil a nezapomeneme ani na jeho ukrutného bratra ve vyprávění nazvaném Země otroků. Potom si dopřejeme Vyšehradská tajemství neboli malý oddech s historickými záhadami kolem velmi známého místa a následně Muž jménem Kristián představí nejen sebe, ale také biskupa, kterého neměl patrně nikdo rád a zůstal nepochopen. V závěrečné hádance Sobota nasákla krví si povíme o dovršení procesu sjednocování Čech knížetem, který dostal přídomek Pobožný.

 

 

Hádanky naší minulosti / 5 - Dlouhý stín na Moravském poli

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Dlouhý stín na Moravském poli spolu projdeme bezmála tři století. Na pozadí dramatických dějů, které ovlivnily osudy českého státu, poznáme také sílu, jež zasahuje do historie více než často a ovlivňuje mnohá velká rozhodnutí a kroky: jde o lásku až neuvěřitelně snadno a rychle se měnící v nenávist. Silné pozvedá z prachu a slabé do něj sráží. Ukážeme si to na dvou známých dvojicích - Boženu a Oldřicha poznáme prostřednictvím jeho bratra, jímž byl Ubohý kníže Jaromír a Jitka s Břetislavem prožijí svůj romantický příběh ve vyprávění Český Achilles nadaný ctnostmi. Milostných motivů se nezřekne ani První král a tucet nůší, a setkáme se s nimi dokonce i tehdy, když si přiblížíme Proradné plémě Vršovců. Ale nejvíce lásky, nevěry a rozvodů si užijeme předtím, než se objeví Dlouhý stín na Moravském poli. V následujícím dílu Hádanek naší minulosti, který bude mít podtitul Jasný pohled slepého krále, se zastavíme ve 14. století, na jehož počátku vystřídala Přemyslovce lucemburská dynastie. Začneme příběhem nazvaným Láska setnutá ostrým prknem, v němž si představíme slavnou mileneckou dvojici na pozadí Braniborů v Čechách. Potom si zahrajeme na detektivy a pokusíme se zjistit, proč byla Tragická popolední siesta, při níž vymřel po meči rod Přemyslovců. Podobně napínavé bude pátrání po tom, kdo byl Muž samostatný, o své újmě skládáním se bavící neboli kronikář Dalimil. Jan Lucemburský znovu zvolá své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme trochu netradičně na jeho slavného syna a poznáme Nejsladší tajemství Otce vlasti.

 

 

Hádanky naší minulosti / 6 - Jasný pohled slepého krále?

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Jasný pohled slepého krále se projdeme po 14. století, na jehož počátku vystřídala Přemyslovce lucemburská dynastie. Začneme příběhem nazvaným Láska setnutá ostrým prknem, v němž si představíme slavnou mileneckou dvojici na pozadí Braniborů v Čechách. Potom si zahrajeme na detektivy a pokusíme se zjistit, proč byla Tragická popolední siesta, při níž vymřel po meči rod Přemyslovců. Podobně napínavé bude pátrání po tom, kdo byl Muž samostatný, o své újmě skládáním se bavící neboli kronikář Dalimil. Jan Lucemburský znovu zvolá své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme trochu netradičně na jeho slavného syna a možná poznáme i Nejsladší tajemství Otce vlasti.

 

 

Hádanky naší minulosti/7 - Čtyři Janové a bratr Prokop

V tomto dílu Hádanek naší minulosti, jemuž jsme dali podtitul Čtyři Janové a bratr Prokop, se zaměříme na dobu, kterou mnozí považují za jeden z vrcholů našich národních dějin a jiní by ji nejraději z historie vyškrtli. Na osudech pěti mužů si ukážeme, proč tomu tak je, a především si povíme, co opravdu víme a kde zatím více nebo méně tápeme. Nejprve si v kapitole nazvané netradičně Brzy jazyk nazývati přiblížíme krutou smrt Johánka z Pomuku na pozadí rozporuplné doby Václava IV., poté se znovu s Janem Husem ujistíme, že Více jest věřiti pravdomluvnému a pak se naším dalším průvodcem stane Prokletý lapka s čistou duší. S knězem Prokopem se na Lipanské pláni zeptáme Kdež jsou boží bojovníci a nakonec nám zůstane Poslední statečný na hradě s biblickým jménem. Pro příští díl Hádanek naší minulosti jsme zvolili podtitul Moudrý císař s pověstí hlupáka. Společně projdeme období od poloviny 15. století do konce století následujícího, kdy se Čechy i Morava staly "zemí dvojího lidu". Nejprve poznáme Nelehký osud husitského krále neboli dobu poděbradskou, poté se v kapitole nazvané Kterak se Dalibor naučil housti vydáme po stopách chudého rytíře z Kozojed a kutnohorských havířů a nezapomeneme ani na Tajemství velkého pábitele neboli kronikáře, který je i dnes stejně nekriticky zavrhován jako brán za autoritu. V kapitole Jak dal Kubata hlavu za blata se podíváme pod povrch jedné polozapomenuté pověsti a na závěr nás čeká císař Rudolf II., který by mohl být dokladem toho, že Tajemství hvězd nikdy nepoznáme.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dějepis není k zahození

(Vinka181, 24. 3. 2014 21:51)

Dějiny nejsou zrovna moje hobby, ale vypadá to zajímavě.O čem je asi nedostupná 1?

Re: Dějepis není k zahození

(H.K., 25. 3. 2014 9:02)

Bohužel první díl se nám nepodařilo sehnat, pokud však bude dotisk této knihy, určitě ho neopemeneme koupit.

Pro informaci první díl má tuto anotaci:
V naší minulosti je mnoho nejasných míst, která tzv. záhadology inspirují k různým "tajným" dějinám. Běh světa však neovlivňovaly tajná bratrstva či nadpřirozené síly: rozhodující úloha připadla člověku s jeho dobrými i špatnými vlastnostmi. On uměl povznést svého ducha ke hvězdám, ale také sám sebe učinit nejničivější silou. Právě o tom je tato kniha. Čtenáři chce poskytnout dostatek údajů, aby se pokusil sám najít odpověď. Někdy chodíme po místech, kudy dějiny doslova "kráčely", a nevíme o tom; i proto nám občas připadají vzdálené a nezajímavé. Hádanky budou návodem k bližšímu poznání vašeho okolí i typem na zajímavé výlety. Možná právě tak některé z lákavých tajemství odhalíte...